Narodil se 24.6. 1957 na Long Islandu. Americký kulturní ekolog, filosof a akční umělec-trikový kouzelník. Ve své práci spojuje filosofickou tradici fenomenologie s environmentálními a ekologickými otázkami. Zakladatel a kreativní ředitel Alliance for Wildethics (AWE). Jako vypravěč příběhů a kouzelník žil a pracoval s domorodými kouzelníky v Indonésii, Nepálu a v Severní a Jižní Americe. Za svou knihu The Spell of the Sensuous (1996) obdržel Lannanovu cenu za literaturu faktu (1997). Svoje eseje o kulturních příčinách a důsledcích ekologické krize publikoval v časopisech Orion, Environmental Ethics, Parabole, Tikkun, Wild Earth, Resurgence, The Ecologist ad. a v celé řadě antologií. České překlady jeho textů vyšly v časopisech Sedmá generace, Ekolist a v kulturním týdeníku A2. Je nositelem řady ocenění, například od společností Rockefeller a Watson. Jeho myšlenky mají hluboký vliv na environmentání hnutí nejen v Severní Americe, ale také v Evropě a Jižní Americe.V roce 1995 ho časopis Utne Reader zařadil mezi stovku současných vizionářů kteří dnes mění svět.
David Abram vyrůstal na Long Islandu mezi bažinami a úzkými zátokami, které se vinou pobřežním předměstím. S praktikováním trikového kouzelnictví začal ve svých deseti letech, což podnítilo jeho trvalou fascinaci percepcí. V roce 1976 začal pracovat jako „domácí kouzelník“ v Alice´s Restaurant v Berkshires v Massachusetts a brzy na to během svých studií psychologie vnímání na Wesleyan University v Connecticutu prováděl kouzelnická vystoupení v klubech po celé Nové Anglii. Studia na univerzitě na rok přerušil a vydal se na stipendijní cestu po Evropě a Blízkém východě jako pouliční kouzelník; několik týdnů strávil v Londýně, kde pod vedením Dr. R. D. Lainga zkoumal možnosti využití trikového kouzelnictví v psychoterapii. Úspěch této práce v něm probudil zájem o zapomenutý vztah mezi lidovým lékařstvím a magií, jenž se stal tématem jeho grantu, který ho v roce 1980, po ukončení studií na Wesleyan University (obdržel titul bakalář umění za obhajobu tezí o fenomenologii percepce), přivedl do jihovýchodní Asie – nejprve na Srí Lanku a do Indonésie a později do Nepálu. Jako uznávaný kouzelník iluzionista se vypravil mezi tradiční domorodé kouzelníky a šamany, což mu otevřelo přístup k hlubšímu poznání charakteru jejich práce a obecně k poznání povahy vnímání a světového názoru animistické kultury. Tato zkušenost měla pro Davida Abrama zásadní význam. Učení u kmenových šamanů neobyčejně prohloubilo jeho vlastní smyslové vnímání, znamenalo pro něj skutečné probuzení do mystéria živého, více než lidského světa. Odkrylo mu zapomenutý ekologický potenciál smyslové percepce. Abram zjistil, že tradiční šaman je především prostředníkem mezi lidským společenstvím a rozsáhlejší přírodní sférou, který se stará o jejich vzájemně vyvážený vztah a až na druhém místě léčitel.
Po svém návratu do Severní Ameriky začal David Abram studovat přírodní historii a ekologii, zatímco dál pokračoval ve svých kouzelnických vystoupeních v Kanadě a v USA. Jeho mnohokrát přetištěný esej The Perceptual Implications of Gaia (Perceptuální důsledky Gaie – viz Bibliografie), který napsal v roce 1984 během svých studií v Yale School of Forestry, mu otevřel cestu do vědecké komunity. Zamýšlí se v něm nad souvislostmi mezi fenomenologií a psychologií vnímání a vědeckou hypotézou Gaia geochemika Jamese Lovelocka. Brzy na to se s Lovelockem i s bioložkou Lynn Margulisovou osobně seznámil a společně s nimi přednášel v Británii a v USA. V 90. letech soustředil Abram svou pozornost na zkoumání rozhodujícího vlivu jazyka na lidské smysly a na naši smyslovou zkušenost země kolem nás, které shrnul ve své disertační práci Inconceivable Earth (Nepochopitelná země), za níž získal v roce 1993 doktorát filosofie na State University of New York ve Stony Brook.
Filosoficko-literární úvahy Davida Abram ovlivnila jeho práce s domorodými lidmi, stejně jako americká tradice psaní o přírodě, jejíž počátky jsou spojeny se jmény Henry Davida Thoreaua, Johna Muira či Walta Whitmana. Zásadní impuls pro jeho filosofickou práci znamenalo dílo francouzského fenomenologa Maurice Merleau-Ponty. Abramovy úvahy byly formovány rovněž jeho osobními přátelstvími s význačným jungiánským psychologem Jamesem Hillmanem a s radikálním společenským kritikem Ivanem Illichem, stejně jako jeho úctou k americkému básníkovi Gary Snyderovi a esejistovi a rurálnímu básníkovi Wendellu Berrymu. V roce 1988 ekolog Paul Shepard pozval Davida Abram, aby ho dočasně zastupoval jako hostující profesor ekologie a přírodní filosofie na Claremont Colleges v Kalifornii (1989). Od té doby uspořádal David Abram řadu seminářů na univerzitách v USA i v Evropě, zatímco si podržel nezávislost na institucionálním akademickém světě. Byl například hostujícím profesorem na Pennsylvania State University (1989, na pozvání Ivana Illicha), na Wesleyan University v Connecticutu (1992-93), na University of Oregon v Eugenu (1997), na Schumacher College (1997, 1999, 2001) a na Duquesne University (2006), odborným asistentem na Univerzitě v Kansasu (1993-94), a také stipendistou Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy v Praze (1999). Jeho myšlenky byly při několika příležitostech (někdy až vášnivě) diskutovány na stránkách akademického časopisu Environmental Ethics, věnovaného otázkám environmentální filosofie (viz Bibliografie). Abramova kniha The Spell of the Sensuous – Perception and Language in a More-than-Human World (1996) se setkala s výrazným ohlasem a řadou odborníků je považovaná za přelomové dílo současné ekologické filosofie a etiky. V roce 2001 sponzorovalo New England Aquarium a Orion Society rozsáhlou veřejnou debatu mezi Davidem Abramem a význačným biologem E. O. Wilsonem ve Faneuil Hall v Bostonu, která byla věnovaná úvahám o vědě, etice a budoucnosti environmentálního hnutí; z této diskuze vzešel Abramův známý esej Earth in Elipse, který byl publikován v několika verzích (viz Bibliografie). V rámci Světového týdne životního prostředí vyhlášeného Spojenými národy pronesl Abram v létě 2005 v San Franciscu pod mohutnou sekvojí Johna Muira klíčový projev k 70 starostům největších měst světa. V roce 2006 založil The Alliance for Wild Ethics (Aliance pro etiku divokého), která usiluje o proměnu současné kultury, spojenou s komplexní reintegrací lidských společenství do bioregionů.
David Abram žije se svou ženou Grietje Laga a dvěma dětmi v severním Novém Mexiku v Santa Fe na okraji Sangre de Cristo Mountains; k tomuto místu ho poutá jeho vášnivý zájem o mezidruhovou komunikaci a o oživení orální kultury.
