Rozsáhlá studie z přelomu milénia, v níž se autor pokouší syntetizovat ontologická a etická východiska východních filosofií, zejména buddhismu a taoismu, s nesubstančními proudy filosofie západní. Nejde o konzistentní systém, spíše o autorem editovaný (a už nedokončený) soubor pracovních poznámek či volně spojený sled inspirativních úvah. Dílo obsahuje množství autobiografického materiálu a kritických společenských reflexí, ontologické problémy jsou propojovány s aktuálními problémy vědy, technologie, ekonomie a politiky.
“Všechny ontologické koncepce, ať s tím nejlepším Pánembohem, který nemá v hlavě nic jiného, než že nás miluje láskou nejhlubší, ať s vědou, která má ten báječný program ukázat nám, jak struktura tohoto báječného kosmu je uspořádaný chaos, který budeme moci plně využít a třeba i předělat ve svůj prospěch, tak posléze i všechny racionálně i ontologicky zodpovědné pokusy o beztranscendenční nesubstanční ontologii nakonec rezignují před tím, že Skutečnost je opravdu blbost. Jistě pozoruhodný výsledek naší analytické práce.”
Kniha vyšla u příležitosti nedožitých osmdesátin autora.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.