Návrat archaismu

Následující eseje, rozhovory a interview sice zabíhají do nejrůznějších tematických oblastí, neustále se však zároveň vracejí k námětu Jiného a jeho záhadné interpretace našich vlastních životů. To je to hlavní, co bych s vámi rád sdílel: blízkost a podivuhodnost neomezených podob risku i krásu naplněnou přísliby. Doufám, že jednotlivé kapitoly vám nabídnou dostatek zábavy, vzrušení, objevitelského nadšení i skutečné hloubky temných vod tajemství, vůči němuž náš bezstarostný každodenní svět není ničím víc než korkovou zátkou, pohupující se uprostřed nekonečných dálav oceánu. Jako mnoho mých čtenářů jsem si i já plně vědom surrealistických, prorockých a dokonce velkolepých aspektů mnoha myšlenek zde uvedených. K názorům v knize popisovaným jsem dospěl během života naplněného podivuhodnými zážitky. Byly to různé události na samém pomezí obecně uznávané reality a nebýt těchto zážitků mé heretické názory by pochopitelně postrádaly jakékoli opodstatnění. Došel jsem však k poznání, že vesmír psychedelického šamanismu je corpus delicti pro ty, kdo se snaží nalézt důkazy pro názor, že slunný svět materialismu a vědecké racionality není ani zdaleka žádným výlupkem dokonalosti. …Návrat archaismu je mým výzkumnickým deníkem, zachycujícím řadu cest časem a ideologickým prostorem. Sahá od prehistorických stepí Afriky až k nepředstavitelným světům někde za transcendentním objektem, jímž končí historie. Návrat archaismu je zároveň kočovným divadlem nových směrů myšlení, neboť ani my se nemůžeme vyvíjet rychleji než naše řeč.

Terence McKenna

Já vidím život jako velice nadějnou záležitost. Lidský potenciál je tak obrovský, že před námi neobstojí žádný problém, který bychom nedokázali vyřešit, pokud k němu přistoupíme s otevřenou myslí. Dnešní praxe naráží bohužel na jednu překážku: máme pocit, že všechny problémy musíme vyřešit s nějakým ziskem. Je ale dost dobře možné, že takové řešení pro člověka 20. století prostě neexistuje. Jakmile se této představy dobrovolně vzdáme, zjistíme, že osud lidstva je nečekaně jasný. Lidská mysl je totiž mnohem otevřenější k spojení s Bohem, než si dovede představit člověk, jenž psychedelickou zkušenost nikdy nezažil. Navíc se zdá, že Bůh je mnohem shovívavější a aktivnější silou v našem životě, než jak nám to předkládá západní náboženství…

V současné době se přibližujeme na pokraj globální katastrofy, a přitom necháváme ladem prostředky, které by nás možná mohly zachránit. To je naprostá hloupost. Naprostá a neslýchaná. A aby bylo zcela jasno: současná forma civilizace je skutečně potápějící se lodí! …Je třeba si konečně přiznat, že západní společnost v žádném případě nepředstavuje nějaký vrchol v chápání povahy skutečnosti. Je sice pravda, že jsme například velmi zajímavě zmapovali jádro atomu nebo dokázali nahlédnout do nejvzdálenějších koutů vesmíru, avšak v oblastech, které jsou přímo na dosah – především to, co se děje v naší vlastní mysli, nebo to, jak prožíváme existenci sebe sama či druhých -, jsou takzvané primitivní společnosti, alespoň podle mého názoru, mnohem blíž pravdě než my. Nejsou totiž zbytečně zatíženy vším tím technickým aparátem ani abstraktními teoriemi a jejich nazírání světa je čistě fenomenologické.

Věřím, že ze všech technik užívaných šamany k vyvolání extáze a vizionářského cestování – jako jsou půst, dlouhé bubnování, dechová cvičení a vystavování se tělesnému utrpení – je užívání halucinogenních rostlin nejefektivnější, nejspolehlivější a nejmocnější. K dosažení pravého cíle jsou pak nejdůležitější zejména ty, jež obsahují psilocybin a dimethyltryptamin (DMT).

Zastávám názor, že tyto látky měly, mají a ještě budou mít silný vliv na celou lidskou historii. Je dokonce možné, že jsou její hlavní příčinou. Teorii evolučního vývoje, totiž představu, že pocházíme z opic, máme už tak zažitou, že obvykle přehlížíme fakt, jak podivným a opravdu zvláštním tvorem je člověk. Je docela pravděpodobné, že halucinogenní rostliny byly snad s výjimkou ztráty srsti katalyzátorem všeho, co nás kdysi oddělilo a dodnes odděluje od ostatních primátů…

Můj bratr Dennis McKenna vyjádřil ve své přednášce názor, že lidstvo vzniklo vzájemným ovlivňováním rostlin a primátů. Vezměte si například cukr, tabák, kávu, alkohol, opium či psychedelika, sloužící v průběhu lidských dějin jako zprostředkující činitel. Vnímám to jako stále pokračující proces, jenž byl na povrchu zeměkoule přerušen pouze v Evropě někdy před zhruba patnácti sty lety…(Blíže viz Pokrm bohů)

Pokud člověk ve svém životě nikdy nepozná psychedelický zážitek, nemůže být vyzrálou lidskou bytostí, plně vědomou všech možností, jež v sobě realita skrývá. Není vůbec nutné psychedelikům propadnout, je však potřeba vědět, že něco takového existuje. A vyzkoušet to je jediný způsob jak to zjistit.

Pro psychoterapii jsou psychedelika to největší požehnání, jakého se jí dostalo od dob analýzy snů. Často používám přirovnání, že psychedelika znamenají pro psychologii totéž, co znamenal vynález dalekohledu v 16. století pro astronomii. Jestliže se někdo odmítne podívat do dalekohledu, nemůže si říkat astronom. A jestliže se někdo odmítá poučit z lekcí, které nám dávají psychedelika, pak se jeho terapie podobá pouhému hradu z písku. Mluvím zde totiž o nejsilnějších prostředcích k odhalení struktury a možností lidské mysli.

Já sám sice nesdílím názor, že by psychedelické drogy byly náhražkou duchovní praxe, ale na druhou stranu nevěřím ani tomu, že by duchovní praxe mohla být náhražkou za psychedelickou zkušenost.

S jednou věcí ale naprosto nesouhlasím: když se lidé snaží psychedelický stav “ošidit”. Pokud si člověk nevezme tolik, až se klepe hrůzou, že to asi přehnal, tak si nevzal dost. Jít do kina nebo na pláž a tam si dát jenom malou dávku pro zábavu – to nemá prakticky žádný smysl. Mluvím zde pouze o tom, co označuji jako “heroickou” nebo “závaznou” dávku. Bude-li si člověk dávat jenom hrdinské dávky, potom bude mít každý trip svůj smysl. K pocitu plné “psychedelie” pak klidně stačí tři čtyři tripy do roka.

Po mnohá tisíciletí zde existoval jakýsi dialog mezi osobním jástvím a Jiným stejně jako dialog mezi kolektivním jástvím a Jiným. Nazvali jsme si ho Bohem. Kněží se snažili získat nad ním kontrolu a zatížili ho nejrůznějšími příkazy a zákazy. Jenže o tom už skutečná náboženská zkušenost není. Je o dialogu s Logem, o tom, kam vás Logos může vést a co vám může ukázat. Nyní nadešel čas, kdy náš druh tuto planetu opustí nebo ji zničí, a Logos se znovu s velkou intenzitou vynořuje. Nemůžeme však planetu opustit, pokud předtím neproměníme vlastní mysl. Nedokážeme opustit tuto planetu, aniž bychom netransformovali své vědomí. Nadchází celková proměna člověka v naprosto jiný typ bytosti. Svlékáme se z opičí kůže. A ta věc, která je stvořena z jazyka, obrazu a naší představivosti, která tak dlouho sídlila v nás, opicích, teď nahrazuje biologickou evoluci a prostřednictvím kultury se chápe otěží své vlastní podoby i svého dalšího osudu. Chaos naší doby, jenž nás všechny tak znepokojuje, však není vůbec nic neobvyklého. Je to normální situace, kdy se jeden druh připravuje opustit planetu. Je to chaos na konci historie.

Není o tom pochyb, příznaky můžeme nalézt všude kolem nás. Nevidí je každý, jsou známy především příznivcům psychedelických substancí. Jsou to příznaky proměny vědomí, probíhající současně s přeměnou technické kultury. Jedna je ve skutečnosti výrazem druhého. Prožíváme pouze porodní bolesti nového lidstva.

Psilocybin z lysohlávek je obecně nejdosažitelnější a experimentálně nejvhodnější z těchto látek. Proto prosím vědce, úředníky a politiky, kteří budou číst tuto knihu: Zaměřte se znovu na psilocybin, nezaměňujte ho s jinými psychedeliky a pochopte, že je to jev sám pro sebe, jev s nesmírným potenciálem pro transformaci lidských bytostí. Psilocybin neproměňuje pouze lidi, kteří ho berou, nýbrž i celou společnost. Činí tak podobně jako nejrůznější umělecká hnutí, matematické objevy nebo průlomy ve vědeckém poznání. Psilocybin dokáže proměnit celý lidský druh, a to jednoduše pouhým účinkem informace, která skrze něj přichází. Psilocybin je zdrojem hlubšího poznání (gnosis), tedy toho hlasu, jenž byl v duši západního člověka přinejmenším na tisíc let umlčen… Překvapila mě diskuse, zda psychedelika mohou z člověka udělat dobrého občana. Trvám na svém názoru, že tyto látky nejsou ilegální proto, že by někomu snad vadilo, že máte nějaké vize. Potíž je především v tom, že obsahují informace, jež vrhají problematizující stín na samou podstatu reality. Nevyhnutelně zpochybňují její soudržnost už jen tím, že poukazují na existenci sousední reality, probíhající s odlišnou dynamikou. Myslím, že jsou zákonitou příčinou vzniku intelektuálního disentu, a proto se i takzvaně demokraticky uspořádaná společnost s jejich existencí tak těžko vyrovnává.

Pokud by lidé mohli zažívat přímé spojení s Bohem požitím hub nebo jiných rostlin, mocenské struktury kněží by je už pochopitelně nezajímaly a byly by jim lhostejné. Proč by taky mluvili s knězem, mohou-li komunikovat přímo s Bohem, že?…

Jenže mocipáni v každé společnosti prostě neradi vidí větší množství lidí požívající nějaké substance či rostliny k rozšíření svého vědomí. Pár osamělých jedinců jim ještě nevadí. Ale rozhodně si nepřejí, aby se to rozrostlo na velký počet lidí, kteří by se příliš hlasitě ozývali.