Osvícený tulák

Úvodní slovo Jeho Svatosti dalajlamy

Úvodní slovo Alak Zenkar Tudeng Ňimy

Úvodní slovo Džigme Khjenceho

Předmluva

Úvod

Počátky

Linie Palge

Patrul jako malé dítě

Patrulův prvotní učitel

Malý mnich

Patrul se utká s mocným protivníkem

Palge Tulku se vydává vlastní cestou

Patrul učenec

Dó Khjence Patrula překvapí

„Dobrá rada“

Patrul se snaží provádět poklony

Jasnozřivost Patrulova učitele

Patrul sám sebe napomíná

Patrul dostává zvláštní přenos

Připomínka balvanu

Patrul a páramita trpělivosti

„Házej po nich kameny“

Patrul a jasnovidný mnich

Zázračné květiny

Zloděj si dělá zálusk na obětinu stříbra

Patrul o vlastnění věcí

Patrul praktikuje na pohřebišti, kde straší

Setkání dvou myslí

„Pokazils to!“

Pevnost, kde straší

Džigme Gjalwe Ňugu a zlovolný duch

Patrul a tři mniši z Dargje

Patrul se zmiňuje o svých minulých životech

Lungtok potkává svého prvotního učitele

Vhled do Patrulovy mysli

„Zásadní body Praxe“

Patrul obětuje ovádům

Patrul nalézá svou mez

Rozvinutí soucítění, pochopení prázdna

Lungtokův sen

Patrul uvádí Lungtoka do přirozenosti mysli

Lungtok se učí pozpátku

Lungtok praktikuje v Ledovcové pustině

Velký mistr Patrul

Mnichovo plné doznání

Patrul čeká ve frontě na požehnání

Patrul natírá tormy

Patrul opět putuje kolem kláštera Dargje

Patrul a vdova

Patrulovo učení promlouvá ke všem bytostem

Patrul se vydává za sluhu

Patrul si dává čaj s malou dívenkou

Patrul a vyhozená veš

Jen tak vsedě na posteli

Tulku, jemuž se změnilo jméno

Patrul se snaží setkat se Šabkarem

Země pojídačů hmyzu

Patrul potkává příkladného mnicha

Patrulova oddanost praxi

Patrul usmiřuje krevní mstu

Patrul praktikuje v divočině lesa Ari

Patrul a supi

Patrul praktikuje tummo ve sněhové bouři

Lungtokova matka

Patrul předává učení v lese

Dalekosáhlý vliv Patrulova učení

Lungtok a vůdce banditů

Dó Khjenceho pohostinnost

Dar od Lungtokovy matky

„To je ono!“

Dilema Adzom Drugpy

Patrul je požádán o mimořádné učení

Viditelné výsledky jógy

Tance živých a neživých předmětů

Patrul se směje nad mrtvolou starého muže

Devět bratrů potěšilo Patrula

Patrul čte myšlenky Tertöna Sogjala

Patrulovo zázračné uzdravení

Patrul a Čhokgjur Lingpa

Patrul vyslovuje důvěru v Čhokgjur Lingpu

Patrulovy rady od srdce starému nomádovi

„O přirozenosti mysli“

Obětní dar stříbra

Patrul a žlutý pergamen Čhokgjur Lingpy

Další obětina stříbra

„Jedna chuť“

Karme Khenpo Rinčhen Dargje žádá o učení

Patrul dostává učení od starého lamy

Patrul přijímá své vlastní nauky

Patrul žádá Velkého Situa z Kathoku o pomoc

Klíč k praxi

„Rada pro Garwanga z východních roklin Gjalmo Rong“

Patrul dostává učení od Mahasiddhy z Tromu

Vyšší vnímání Čhojing Rangdröla

Předpověď Gjalwa Džangčhuba

Pokus o audienci u významného lamy

Pokus o audienci u dalšího významného lamy

Džamjang Khjence Wangpo odvolává Patrulovo doporučení

Patrul a Džamjang Khjence Wangpo

Zmizení rozčileného Patrula

Patrul a Lama Mipham

Užaslý Patrul

Kdo je vzdělanější

Mezi vámi třemi velkými mistry

Patrul opouští klášter Dzogčhen

Rada sobě samému

Patrulova bolest

Patrul učí Khenpa Jönten Gjaccha

Patrul předsedá velké debatě

Rada pro Alak Dongaka

Jeden jako druhý

Patrul jde žebrat o jídlo

Lungtok opouští svého lamu

Jak Patrul učil ve Vrbovém ústraní

„Touha po samotě“

Patrul přijímá výjimečného hosta

Patrul potkává dva vrahy

Patrul předává učení velké dokonalosti v Trama Lungu

Stačí jídlo na den

Rozladěný Patrul

Patrul a učený geše

Důvtipný lama

Hra z lotosového hájku

Jak nomádská rodina obelstila Patrula

Jak další nomádská rodina přelstila Patrula

Patrulovy vybrané způsoby

Patrulovy neurvalé způsoby

Někteří ho milují, jiní se ho bojí

Patrul ctí přirozený řád přírodních živlů

Slova varování

Patrul se vzdává vzácné mandaly

Žebráci a rytci kamenů mani

Patrul prosí o více žebráků

Patrul přijímá, co je mu dáváno

Patrul cvičí jógu

Patrul cestuje zvláštním způsobem

Patrul přijímá lamu jménem Tulku Lo-nga

Tulku Lo-nga a Patrulův koberec

Setkání se třetím Dodrubčhenem

Setkání s jóginem

První učení třetího Dodrubčhena

Druhá návštěva třetího Dodrubčhena

Patrulovo tábořiště

Zřeknutí Wangčhog Dordžeho

Návrat Wangčhog Dordžeho

Khenčhen Taši Özer se chce setkat s Patrulem

Khenpo Könčhog Drönme se snaží setkat s Patrulem

Tulku Thrama dostává instrukce

Patrulova poslední velká veřejná ganačakra

Poslední dny a hodiny

Po Patrulově smrti

Patrulovy jedinečné kvality

„Volání Lamy z dálky: Píseň oddanosti a touhy“, Prosba o požehnání tří linií

Stručné životopisy

Význačné osobnosti, učitelé a žáci

Adzom Drugpa

Alak Dongak Gjaccho

Čhokgjur Dečhen Lingpa

Čhöjing Rangdröl

Dó Khjence Ješe Dordže

Dola Džigme Kalzang

Gjalse Šenphen Thaje

Gjurme Pema Namgjal, třetí Šečhen Gjalcchab

Džamgon Kongtrul Lodrö Thaje

Džamjang Khjence Wangpo

Džigme Gjalwe Ňugu

Džigme Lingpa

Džigme Ngocchar Gjaccho

Džigme Phüncchok Džungne, druhý Dodrubčhen

Džigme Tenpe Ňima, třetí Dodrubčhen

Džigme Trinlej Özer, první Dodrubčhen

Karme Khenpo Rinčhen Dargje

Druhý Kathok Situ, Čhokji Lodrö Orgjen Tenpa Namgjal

Khenčhen Taši Özer

Khenpo Künzang Palden (Khenpo Künpel)

Khenpo Pema Dordže

Khenpo Šenphen Čhokji Nangwa

Khenpo Jönten Gjaccho

Lama Mipham Rinpočhe

Longčhen Rabdžam (Longčhenpa)

Mingjur Namkhai Dordže

Miňak Kunzang Sönam

Ňošul Lungtok Tenpai Ňima

Önpo Orgjen Tendzin Norbu

Pema Dečhen Zangpo, třetí Mura Tulku

Rogza Sönam Palge

Šabkar Cchogdruk Rangdröl

Šečhen Öntrul Gjurme Thuthob Namgjal

Poznámky

Slovníček

Zdroje

O mistrech, vypravěčích příběhů

Zdroje příběhů

Zdroje životopisných poznámek

Písemné zdroje

Poděkování

Rejstřík

Patrul Rinpočhe, Orgjen Džigme Čhökji Wangpo (1808–1887), potulný praktikující ze staré tradice poustevníků, kteří se všeho zřekli, se stal jedním z nejuctívanějších duchovních učitelů v dějinách Tibetu. Ač široko daleko proslul jako věhlasný učenec a autor básní i učených pojednání, žil zcela prostým životem. Byl silným zastáncem radostí osamělého života v ústraní a vždy zdůrazňoval marnost světských činností a ambicí. Příklad jeho života je dodnes živoucí připomínkou a neslábnoucím zdrojem inspirace pro praktikující tibetského buddhismu.

Patrul Rinpočhe byl příkladným ztělesněním nejčistších buddhistických ideálů zřeknutí, moudrosti a soucítění. Po většinu svého života se toulal po horách a přebýval v jeskyních, lesích a odlehlých poustevnách. Když odněkud odcházel, často neznal další cíl. Pokud se někde zastavil, neměl nic konkrétního v plánu. Hlavní meditací, které se v divočině věnoval, bylo rozvíjení bódhičitty – přání zbavit všechny cítící bytosti utrpení a přinést jim absolutní svobodu probuzení.

V mládí Patrul studoval u předních učitelů své doby. Měl fenomenální paměť a většinu učení, která slyšel, si přesně zapamatoval. Dokázal proto vysvětlovat i nejsložitější aspekty buddhistické filosofie zpaměti, aniž by musel nahlédnout do jediné stránky textu, dokonce i když předával učení trvající několik měsíců.

Patrul se vůbec nezajímal o světské záležitosti a zcela přirozeně opustil osm světských zájmů, zdrojů obyčejných nadějí a strachů, kterými jsou zisk a ztráta, potěšení a bolest, chvála a hana, sláva a opovržení.

Když v devětasedmdesáti letech zemřel, sestával jeho osobní majetek z téhož mála věcí, s nimiž se poprvé vydal na cestu zřeknutí: měl u sebe dva texty – Cestu bódhisattvy a Původní verše Střední cesty, žebrací misku, červenou vlněnou mošnu se žlutým mnišským rouchem, modlitební mlýnek, hůl a malou kovovou konvičku na vaření čaje.

Významní mistři současnosti si Patrula Rinpočheho připomínají jako meditujícího a učence, který silou své praxe dosáhl nejvyšší realizace absolutní skutečnosti. Dilgo Khjence Rinpočhe prohlásil, že Patrul byl nedostižný ve své realizaci náhledu, meditace a jednání dzogčhenu. Jeho Svatost čtrnáctý dalajlama často obdivně hovoří o Patrulově učení o bódhičittě, které sám praktikuje a předává.

Během pobytů v ústraní na odlehlých místech Patrul Rinpočhe sepsal řadu hlubokých a originálních pojednání, z nichž se většina zachovala. Spontánně také složil množství básní a duchovních rad, ze kterých se však mnohé nedochovaly poté, co se dostaly do rukou těch, jimž byly určeny.

Své nejznámější dílo, Slova mého dokonalého učitele, sepsal v jeskyni nad klášterem Dzogčhen. Snoubí se v něm klasický jazyk s barvitou hovorovou tibetštinou a jsou to zdaleka nejrozšířenější učení a instrukce k přípravným praxím linie Ňingma. Je to text vysoce ceněný všemi čtyřmi školami tibetského buddhismu a byl přeložen do mnoha jazyků včetně češtiny.

Patrul Rinpočhe shromáždil a ve zhuštěné podobě sepsal instrukce svých vlastních učitelů k meditacím velké dokonalosti (dzogčhen). Takovým textem je například Patrulův slavný komentář ke Vystižení podstaty třemi slovy od Garab Dordžeho.

Spolu se svými současníky Džamgön Kongtrul Lodrö Thajem, Džamjang Khjence Wangpem a Lamou Mipham Rinpočhem hrál zásadní úlohu při rozvoji nesektářského hnutí rime, které vzkvétalo v 19. století a přispělo k oživení tibetského buddhismu v době, kdy bylo mnoho vzácných linií a praxí na pokraji zániku.

Drsný životní styl Patrula Rinpočheho byl v přímém protikladu k náboženské okázalosti a pompéznosti mnohých velkých klášterů a připomínal všem, vysoko i nízko postaveným, skromnost a prostotu, které jsou jádrem Buddhova učení. Ačkoliv žil jako obyčejný žebrák, všichni ho velmi uctívali, od prostých kočovníků až po největší mistry jeho doby. Svým neústupným důrazem na meditační praxi, neposkvrněné jednání a velkorysé soucítění ve veškerém konání nastavil vysokou duchovní laťku pro buddhisty všech škol a tradic.

Palge Tulku se vydává vlastní cestou

Když bylo Patrulovi asi dvacet let, zemřel mocný Önpo Könčhog, správce pokladny sídla linie Palge. Po jeho smrti Patrul učinil rozhodnutí vzdát se všech světských věcí, aby se mohl plně oddat praxi dharmy.

Nechal zavřít své sídlo a vyrovnal všechny finanční záležitosti ohledně majetku Labrangu Palge. Vzdal se veškerého hmotného majetku a vlastnictví, které mu náleželo jako rozpoznané inkarnaci předchozích tulkuů linie Palge. Stejně jako jeho učitel Džigme Gjalwe Ňugu se i Patrul rozhodl zjednodušit svůj život tak, aby mohl dosáhnout svého duchovního cíle – osvícení ve prospěch všech bytostí.

Ovšem na rozdíl od svého učitele se Patrul nezavázal zůstat na jediném místě, dokud nedosáhne realizace, nýbrž zvolil cestu potulného praktikujícího, toulavého mnicha bez stálého domova, ne nepodobnou životu kočovných pastevců, mezi nimiž vyrůstal.

Na téma vzdání se vysokého společenského postavení, statků, majetku a pohodlného života rozpoznaného tulkua Patrul později napsal:

Být význačný je zlé.
Být opovrhovaný je dobré.
Máš-li vysoké postavení, vzkvétá ješitnost a žárlivost.
Máš-li nízké postavení, jsi uvolněný a může vzkvétat praxe.
Velcí mistři minulosti sedávali na nejnižších místech.

Být bohatý je zlé.
Nemít téměř nic je dobré.
Mít bohatství a muset ho rozhojňovat a chránit je břemenem.

Když nemáš téměř nic, můžeš postupovat na cestě praxe.
Mít jen to, co je zhola nezbytné – to je dokonalý život v dharmě.

Tak se Patrul vydal vlastní cestou. Nevzal si s sebou nic kromě žebrací misky, čajové konvice a výtisku Šántidévovy Cesty bódhisattvy (Bódhičarjávatára). Putoval vždy pěšky, nikdy ne na koni. Někdy cestoval spolu s druhými, jindy sám. Žil v souladu s moudrostí mistrů:

Kdekoliv přebýváš, zanech po sobě jen otisk na podložce,
na níž jsi seděl.
Kudykoliv procházíš, zanech po sobě jen otisky svých stop.
Jakmile si obuješ boty, ať po tobě nezůstane nic.

Patrul se tak vzdal běžných závazků a byl volný. Neměl žádné plány, takže jeho život mohl být spontánní a bezprostřední. Na jednom místě se vždy zdržel jen tak dlouho, jak chtěl, nikdy déle. Když cítil, že je čas odejít, mohl se jen zvednout a jít, aniž by se musel dvakrát rozmýšlet.

Od chvíle, kdy učinil své smělé rozhodnutí, až do posledního dechu zůstal Patrul potulným praktikujícím, který zasvětil celý svůj život dharmě.

Touha po samotě

V sídlištích běžného světa
se bez ustání jeví
klamná iluze samsáry,
jako nesčetné nekonečné plány.
Nezmaten těmito iluzemi
a vida jejich marnost,
Abu z hloubi srdce touží po samotě hor.

Praktikující – laici i mniši
v klášterech i vesnicích,
jsou přetíženi činnostmi a povinnostmi.
Vida, jak jsou pohlceni prací v nesmyslném rozptýlení,
Abu z hloubi srdce touží po samotě hor.

Jako by neměli zemřít, ale měli věčně žít,
lidé vymýšlejí nové plány
i na samém prahu smrti.
Jak smutné je vidět, že jejich plány přijdou vniveč.
Abu z hloubi srdce touží po samotě hor.

Známosti mohou podněcovat vášně a zlobu,
kvůli společníkům upadáme do osidel podvodů a klamu.
Vida tolik „přátel“, kteří nejsou zdrojem ctnosti,
Abu z hloubi srdce touží po samotě hor.

Ve třech světech existence
jsou negativní emoce zákeřnými nepřáteli.
V šesti říších samsáry
roztáčí rozptýlení kolo cyklické existence.
Vida, jak to vše rodí jen další utrpení,
Abu z hloubi srdce touží po samotě hor.

Neomylní ochránci, Guru a Tři klenoty,
dejte mi požehnání,
abych v divočině přežil a vytrval.

Kéž se mi díky pobývání v divočině
dostane požehnání ústraní hor:
samoty těla,
samoty řeči,
samoty mysli.

Rada pro Garwanga z východních roklin Gjalmo Rong

Zde je několik nejdůležitějších bodů sepsaných pro ty, kteří mají jen skrovné formální vzdělání a rádi by praktikovali dharmu.

Za prvé, pokud chceš praktikovat dharmu, ale zatím jsi nezačal, nemáš ještě dostatečně silné odhodlání. S lehkomyslností blázna musíš učinit radikální rozhodnutí: řídit se radami kvalifikovaného mistra a nikoho jiného.

Po přijetí tohoto hlubokého závazku začni s přípravnými praxemi a pomocí „čtyř myšlenek obracejících mysl k dharmě“ zkroť svou mysl.

Za další, ať se ti děje cokoliv dobrého či zlého, rozeznej, že běžné světské starosti nemají žádný smysl, ani tak malý jako sezamové semínko.

Dokud nebudeš obyčejné samsárické události vnímat s přirozeným odporem – jako nemocný žloutenkou pohlíží na porci mastného jídla – bude z tebe nejspíš jen přehnaně horlivý asketa, podobný volu s ocasem přivřeným ve vratech.

Jestliže se zřekneš běžných činností jen z prchavého rozmaru, dopadneš jako neúspěšný „realizovaný jógin“ či otrávený „velký meditující“. Budeš jako někdo, kdo ztrácí čas máčením ztvrdlých, zničených bot ve vodě v naději, že zase změknou.

Dokud zcela neporozumíš „čtyřem myšlenkám obracejícím mysl k dharmě“ a tím nezískáš skutečnou schopnost zříci se běžného života, ani se nenamáhej opakovat mantry nebo se kvůli praxi vzdávat běžných činností. To je velmi důležité.

Naopak, když začneš zakoušet neochvějnou únavu ze samsáry, skutečný pocit zřeknutí, neměnnou oddanost a pevnou sebedůvěru, učinil jsi první krok: definitivně ses osvobodil od názorů druhých.

Tehdy nastane čas vzdálit se od přátel a nepřátel, opustit plány, přestat se zajímat o vše, cos měl ještě udělat, neovlivněn názory přátel a partnerů. Tehdy přijde čas neposlouchat nadřízené ani podřízené. Bude to čas rozhodnout se sám za sebe, převzít vládu nad svým osudem a uniknout, jako když se chycené divoké zvíře vyprostí z pasti.

Co se týče vlastní praxe, výcvik těla a řeči (které jsou jako sluhové) nebude nejúčinnější. Daleko účinnější bude pracovat s myslí (která je pánem nade vším).

Co se týče smyslu praxe, věz, že bez kořenů (přijetí útočiště a rozvíjení bódhičitty) neporoste kmen (sliby a závazky). Pokud tyto chybí, nevykvetou květy (náhled a jednání) a ani nedozraje ovoce (fáze vytváření a završení).

Zdrojem celé cesty dharmy je přijetí útočiště a rozvíjení bódhičitty (přání dosáhnout buddhovství, osvíceného stavu, pro dobro všech cítících bytostí). Útočiště a bódhičitta jsou kořenem všech osmdesáti čtyř tisíc oddílů dharmy a devíti postupných prostředků. Jsou základnou, podstatou, hlavním kmenem i životní silou cesty. Bez nich je dharma pouhou mrtvolou (či jen kusem mrtvoly) a nemá žádnou podstatu.

O těchto dvou kořenech by se toho dalo říci mnoho. Ve zkratce přijetí útočiště znamená rozvinout úplné přesvědčení a důvěru ve Tři svrchované klenoty. Rozvinutí bódhičitty znamená uvědomit si, že všechny nespočetné cítící bytosti byly někdy během uplynulých životů našimi rodiči, nikdy se nevzdávat přání přinést jim štěstí a odhodlat se dosáhnout buddhovství pro jejich dobro.

Nechytej se pouze rouna slov, ale postav se pevně na nohy vlastní praxe. Po obdržení pokynů duchovního učitele se cvič v gurujóze (splynutí s prvotní přirozeností gurua), v přenosu vědomí (phowa) či v jiné praxi přímé a rychlé cesty, ke které jsi obdržel zmocnění.

Pokud toho nejsi schopen, na pevných základech (útočiště a bódhičitty) a s dobrým srdcem recituj mantru mani. To postačí.

Pokud tě na cestě nepohání životní síla neúnavné píle a vytrvalosti, pak i kdybys dobře znal všechny spisy devíti prostředků, nepovede to k dosažení buddhovství v jediném životě.

Nicméně si buď jistý tím, že už díky pouhému zaslechnutí slov Tři klenoty dosáhneš jednoho dne stavu buddhovství.

To napsal Palge v koleji Šrí Singha.

Patrul uvádí Lungtoka do přirozenosti mysli

Patrul a Lungtok často stoupali po svahu směrem k Nakčhungu, louce vysoko nad klášterem Dzogčhen, až došli k vysokému jehličnatému stromu. Patrul se každý den odebral na jiné opuštěné místo, aby tam o samotě praktikoval. Lungtok zůstával pod vysokou borovicí a meditoval. Nakonec vždy Lungtok udělal čaj, načež se Patrul vrátil a usedl k němu.

Za soumraku Patrul chodíval na otevřené místo na louce na hraně útesu čnícího nad údolím Dzogčhen. Rozložil vždy svou plstěnou podložku, natáhl se na ni na záda a prováděl praxi „trojí oblohy“.

Jednou večer po skončení praxe se Patrul zeptal: „Pověz, drahý Lungtoku, neříkal jsi, žes ještě nerozpoznal přirozenost mysli?“

„Ano, říkal.“

„Není co nerozpoznat. Pojď sem.“

Lungtok přišel k Patrulovi.

„Lehni si jako já a dívej se na nebe.“

Patrul se položil na záda, a Lungtok udělal totéž.

„Vidíš, jak hvězdy svítí na obloze?“ zeptal se Patrul.

„Ano.“

„Slyšíš, jak dole v klášteře Dzogčhen štěkají psi?“

„Ano.“

„Slyšíš nás dva mluvit?“

„Ano.“

„No, a to je všechno!“

Lungtok později říkával svým žákům: „V tom okamžiku jsem byl přímo uveden do moudrosti nahého prázdného vědomí! Z hloubi mého srdce vyvstala neochvějná jistota a osvobodil jsem se od všech pochybností.“ Přítomnost jeho učitele a mnoho let vlastní meditace v tu chvíli vytvořily příznivé podmínky, z nichž vyvstala hluboká realizace prvotní moudrosti, neoddělitelného vědomí a prázdna.