Dopisy umírajícímu příteli

Předmluva Jeho Svatosti 14. dalajlamy

Smrt je proces, který postihne každého z nás. Nikdy nemáme jistotu, kdy přijde ani co bude následovat. Tajemství a nejistota související se smrtí vyvolávají ve většině lidí strach, a tak předstírají, že smrt neexistuje nebo se právě jim přinejmenším vyhne. Realistické přijetí smrti je však prospěšné, neboť přispívá k jasnějšímu vědomí hodnoty našich životů.

Kdybychom mohli dokázat, že smrt znamená stejný konec jako v případě, kdy dohoří svíčka, mohli bychom se jednoduše snažit o to, abychom si užívali, dokud můžeme. Lidé však odedávna mají za to, že po smrti existuje nějaká forma života. Sled životů bez počátku představuje základní učení buddhismu. Mistři meditace v tantrické tradici zkoumali proces smrti a dokonce z něj učinili způsob, jak dosáhnout osvícení. Jeden z mnoha tibetských spisů popisujících tento proces je Bardo Thödol neboli Vysvobození v bardu skrze naslouchání, jehož název se obvykle překládá jako Tibetská kniha mrtvých. Způsob, jakým popisuje, co se děje v okamžiku smrti, v poslední době do jisté míry potvrdily výpovědi lidí, kteří zemřeli a znovu byli přivedeni k životu. Smrt je tedy skutečnost, které nedokážeme zabránit, a po ní následuje další existence. Co s tím můžeme udělat? Pro většinu obyčejných lidí, kteří vedou zaneprázdněný život, je mnohem důležitější rozvinout šlechetné a laskavé srdce vůči ostatním. Dokážeme-li to a umíme-li se tím v životě řídit, budeme schopni zemřít pokojně a bez lítosti. Lidé, kteří mají příležitost a nezbytné podmínky, jako zkušeného učitele, se mohou věnovat praxi jógy a dosáhnout vyšších duchovních cílů.

Kniha Dopisy umírajícímu příteli od Antona Grosze je určena nám všem; její základní poselství zní, že všichni zemřeme. Měli bychom to mít na paměti a využít své životy co nejlépe.

Kapitola 3. Meditační techniky

Milý příteli,

je velice důležité, abys čelil smrti pokud možno v klidu a uvolněně. Až budeš procházet různými stavy mezi životem a smrtí, Tobě i lidem kolem Tebe se bude dít spousta věcí a budeš muset učinit řadu rozhodnutí, která budou mít značný vliv na to, kam se bude ubírat Tvé vědomí a co se stane. Budeš-li se rozhodovat ze strachu, můžeš se dostat do situací, které bys nechtěl zažít, jak se o tom přesvědčíš později. Budeš-li však při vědomí a nebudeš cítit strach, budeš-li bdělý a uvolněný, poznáš přicházející znamení a budeš vědět, co přijde dál. Když si vezmeš ponaučení z těchto dopisů k srdci a naučíš se, jak dosáhnout pocitu vnitřního klidu a jak si ho udržet si, smrt Tě může přivést do stavu naprosté blaženosti a štěstí, který je nejvyšším cílem všech cítících bytostí.

Přál bych si proto, aby ses na tuto událost připravoval tak, že se každý den, než budeš číst tyto dopisy, uklidníš. Chtěl bych, abys udělal totéž, co astronauti, kteří nacvičovali na Zemi přistání na Měsíci, aby byli připravení a uvolnění, až přijde čas. Až díky tomuto cvičení dosáhneš kýženého zklidnění, budeš s mnohem větší otevřeností přijímat poznání a pocity, vhledy a porozumění mistrů, kteří nepohlíželi na smrt se strachem a neblahým tušením, ale s posvátnou úctou a údivem. Třebaže jejich učení nedokáží prodloužit Tvůj pobyt na této planetě ani o jediný okamžik, mohou Ti zázračně pomoci co možná nejlépe využít dnů, které Ti ještě zbývají a které Tě čekají po smrti.

Cvičení, jež nám umožní tento klidový stav vyvolat, se nazývá meditace. Je to slovo, které se donedávna mylně vykládalo. Pokud je nám známo, meditaci poprvé praktikovali před více než pěti tisíci lety Árjové, vyspělý kmen žijící v severní Indii, který rovněž vyvinul matematické poučky a léčebné postupy, jež jsou natolik účinné, že se používají dodnes. Árjové vyučovali meditaci jako důmyslnému prostředku používanému k tomu, aby lidé dosáhli svého bytostného Já a pochopili pravou podstatu každého z nás a tu naši část, která přetrvá po smrti fyzického těla. Této praxi říkali jóga, což znamená “sjednocení”, spojení vnitřního a vnějšího světa.

Jak jistě víš, jsme spojeni s vnějším světem prostřednictvím pěti smyslů. Neustále nás zahlcují zrakové a pocitové vjemy, zvuky, pachy a chutě, vytvářejí veškeré naše spojení se světem, v němž žijeme, a umožňují nám být jeho součástí. Bez těchto vstupů bychom se nemohli účastnit života kolem nás. Kromě fyzického světa, který tak důvěrně známe, jsme rovněž součástí celé další oblasti stvoření existující v nehmotné rovině. To je vnitřní svět a právě v něm naše smysly nefungují.

Tento vnitřní svět je ve skutečnosti tak jemný a citlivý, že jakýkoliv “hluk” zvenčí může překazit naše úsilí o jeho nalezení. Dnes je vnější svět velmi hlučný. V naší technicky vyspělé společnosti plné podnětů je rozšířeno přesvědčení, že neexistuje žádný vnitřní svět, žádná duše – nic, co by přesahovalo fyzickou a materialistickou oblast. Meditace však už po staletí představuje systematickou metodu k utišení vnějšího světa, aby bylo možné nalézt ten vnitřní. Dokonce i dnes umožňuje meditace jednotlivci zažít vnitřní úroveň vědomí, která existuje v každém z nás. Její vnitřní krása spočívá v tom, že ji můžeš používat, ať vyznáváš jakýkoliv systém náboženství nebo přesvědčení.

Cílem první fáze meditace je zklidnění. Začneš jednoduše tím, že vypneš všechny rádia a televizory a vyvěsíš telefon. Jde o to, aby ses uzavřel vnějšímu světu a nalezl svět uvnitř, takže je pro začátek dobré vypnout všechny přístroje. Snaž se zaujmout co nejpohodlnější polohu vsedě nebo vleže. Není nutné sedět se zkříženýma nohama nebo zaujímat nějakou zvláštní polohu. Paže a ruce polož uvolněně na klín nebo na postel a zavři oči.

Dýchej pomalu a zhluboka, ale nenásilně. Dech musí plynout hladce a přirozeně. Zaměř svou pozornost na špičku nosu, na místo mezi nosními dírkami, a vnímej vzduch procházející dovnitř a ven. Začít meditaci dechem je vhodné zejména proto, že dech představuje spojující článek mezi vnějším a vnitřním světem. Vzduch zvnějšku proudí dovnitř a vzduch zevnitř proudí ven. Vnímej studený vzduch proudící dovnitř. Vnímej teplý vzduch proudící ven. Udržuj pozornost na špičce nosu a zanedlouho zjistíš, že Tvůj dech je pomalejší a hlubší, klidnější a plynulejší, aniž bys o to jakkoliv usiloval. Vnímej, jak s každým nádechem vstupuje do Tvého těla klid a pohoda. Všímej si, jak z Tebe s každým výdechem odchází napětí a strach, jak jsi s každým nádechem a výdechem klidnější. Je to jednoduché.

Zpočátku Tě mohou nejrůznější myšlenky natolik rušit, že se přestaneš soustředit na dech. Budeš si myslet, že něco děláš špatně, a necháš se odradit. Stává se to každému, tak se tím příliš netrap. Když zjistíš, že ses ztratil v myšlenkách, nic si z toho nedělej. Uvědom si to a vrať se zpátky k dechu. Vnímej chladný vzduch proudící nosními dírkami a představuj si, že rozpouští veškeré napětí, které máš uvnitř. S každým výdechem si pak představuj, jak napětí a strachy odcházejí z Tvého těla. Nesnaž se vyhnat nežádoucí myšlenky z mysli. Jakékoliv násilí jenom vyvolává napětí – a napětí je právě to, čeho se chceme zbavit. Jednoduše se soustřeď a začni znovu. Není kam spěchat.

S přáním klidu a lásky

Třetí kapitola: Meditační techniky

Milý příteli,

je velice důležité, abys čelil smrti pokud možno v klidu a uvolněně. Až budeš procházet různými stavy mezi životem a smrtí, Tobě i lidem kolem Tebe se bude dít spousta věcí a budeš muset učinit řadu rozhodnutí, která budou mít značný vliv na to, kam se bude ubírat Tvé vědomí a co se stane. Budeš-li se rozhodovat ze strachu, můžeš se dostat do situací, které bys nechtěl zažít, jak se o tom přesvědčíš později. Budeš-li však při vědomí a nebudeš cítit strach, budeš-li bdělý a uvolněný, poznáš přicházející znamení a budeš vědět, co přijde dál. Když si vezmeš ponaučení z těchto dopisů k srdci a naučíš se, jak dosáhnout pocitu vnitřního klidu a jak si ho udržet si, smrt Tě může přivést do stavu naprosté blaženosti a štěstí, který je nejvyšším cílem všech cítících bytostí.

Přál bych si proto, aby ses na tuto událost připravoval tak, že se každý den, než budeš číst tyto dopisy, uklidníš. Chtěl bych, abys udělal totéž, co astronauti, kteří nacvičovali na Zemi přistání na Měsíci, aby byli připravení a uvolnění, až přijde čas. Až díky tomuto cvičení dosáhneš kýženého zklidnění, budeš s mnohem větší otevřeností přijímat poznání a pocity, vhledy a porozumění mistrů, kteří nepohlíželi na smrt se strachem a neblahým tušením, ale s posvátnou úctou a údivem. Třebaže jejich učení nedokáží prodloužit Tvůj pobyt na této planetě ani o jediný okamžik, mohou Ti zázračně pomoci co možná nejlépe využít dnů, které Ti ještě zbývají a které Tě čekají po smrti.

Cvičení, jež nám umožní tento klidový stav vyvolat, se nazývá meditace. Je to slovo, které se donedávna mylně vykládalo. Pokud je nám známo, meditaci poprvé praktikovali před více než pěti tisíci lety Árjové, vyspělý kmen žijící v severní Indii, který rovněž vyvinul matematické poučky a léčebné postupy, jež jsou natolik účinné, že se používají dodnes. Árjové vyučovali meditaci jako důmyslnému prostředku používanému k tomu, aby lidé dosáhli svého bytostného Já a pochopili pravou podstatu každého z nás a tu naši část, která přetrvá po smrti fyzického těla. Této praxi říkali jóga, což znamená “sjednocení”, spojení vnitřního a vnějšího světa.

Jak jistě víš, jsme spojeni s vnějším světem prostřednictvím pěti smyslů. Neustále nás zahlcují zrakové a pocitové vjemy, zvuky, pachy a chutě, vytvářejí veškeré naše spojení se světem, v němž žijeme, a umožňují nám být jeho součástí. Bez těchto vstupů bychom se nemohli účastnit života kolem nás. Kromě fyzického světa, který tak důvěrně známe, jsme rovněž součástí celé další oblasti stvoření existující v nehmotné rovině. To je vnitřní svět a právě v něm naše smysly nefungují.

Tento vnitřní svět je ve skutečnosti tak jemný a citlivý, že jakýkoliv “hluk” zvenčí může překazit naše úsilí o jeho nalezení. Dnes je vnější svět velmi hlučný. V naší technicky vyspělé společnosti plné podnětů je rozšířeno přesvědčení, že neexistuje žádný vnitřní svět, žádná duše – nic, co by přesahovalo fyzickou a materialistickou oblast. Meditace však už po staletí představuje systematickou metodu k utišení vnějšího světa, aby bylo možné nalézt ten vnitřní. Dokonce i dnes umožňuje meditace jednotlivci zažít vnitřní úroveň vědomí, která existuje v každém z nás. Její vnitřní krása spočívá v tom, že ji můžeš používat, ať vyznáváš jakýkoliv systém náboženství nebo přesvědčení.

Cílem první fáze meditace je zklidnění. Začneš jednoduše tím, že vypneš všechny rádia a televizory a vyvěsíš telefon. Jde o to, aby ses uzavřel vnějšímu světu a nalezl svět uvnitř, takže je pro začátek dobré vypnout všechny přístroje. Snaž se zaujmout co nejpohodlnější polohu vsedě nebo vleže. Není nutné sedět se zkříženýma nohama nebo zaujímat nějakou zvláštní polohu. Paže a ruce polož uvolněně na klín nebo na postel a zavři oči.

Dýchej pomalu a zhluboka, ale nenásilně. Dech musí plynout hladce a přirozeně. Zaměř svou pozornost na špičku nosu, na místo mezi nosními dírkami, a vnímej vzduch procházející dovnitř a ven. Začít meditaci dechem je vhodné zejména proto, že dech představuje spojující článek mezi vnějším a vnitřním světem. Vzduch zvnějšku proudí dovnitř a vzduch zevnitř proudí ven. Vnímej studený vzduch proudící dovnitř. Vnímej teplý vzduch proudící ven. Udržuj pozornost na špičce nosu a zanedlouho zjistíš, že Tvůj dech je pomalejší a hlubší, klidnější a plynulejší, aniž bys o to jakkoliv usiloval. Vnímej, jak s každým nádechem vstupuje do Tvého těla klid a pohoda. Všímej si, jak z Tebe s každým výdechem odchází napětí a strach, jak jsi s každým nádechem a výdechem klidnější. Je to jednoduché.

Zpočátku Tě mohou nejrůznější myšlenky natolik rušit, že se přestaneš soustředit na dech. Budeš si myslet, že něco děláš špatně, a necháš se odradit. Stává se to každému, tak se tím příliš netrap. Když zjistíš, že ses ztratil v myšlenkách, nic si z toho nedělej. Uvědom si to a vrať se zpátky k dechu. Vnímej chladný vzduch proudící nosními dírkami a představuj si, že rozpouští veškeré napětí, které máš uvnitř. S každým výdechem si pak představuj, jak napětí a strachy odcházejí z Tvého těla. Nesnaž se vyhnat nežádoucí myšlenky z mysli. Jakékoliv násilí jenom vyvolává napětí – a napětí je právě to, čeho se chceme zbavit. Jednoduše se soustřeď a začni znovu. Není kam spěchat.

S přáním klidu a lásky